Co se děje, když je ve třídě pět romských dětí? Do Česka se potichu vrací segregace
Základní škola v Rotavě na Sokolovsku je nově opravená. Dokončuje i projekt na nové vybavení za 7,5 milionu korun. Přesto místní rodiče raději vozí své děti do vedlejších Kraslic. Nechtějí totiž, aby chodily do stejné školy jako Romové z místní sociálně vyloučené lokality. Kapacita rotavské základní školy tak zůstává naplněná jen ze třetiny.
„Je to přes 100 dětí, které by spádově patřily k nám, ale dojíždějí do Kraslic. Nikdo to nechce říct nahlas, ale hlavním důvodem je sociální složení školy,“ vysvětluje starosta krušnohorské obce Michal Červenka. Kdyby přitom zůstaly, složení místní základky by se značně změnilo, dodává.
Loni tak do první třídy v třítisícové obci nastoupilo 23 žáků, všichni romské národnosti. Rotava přitom ukázkově bojuje s obchodníky s chudobou tím, že odkupuje volné byty a část z nich nabízí jako sociální bydlení. Za to ji chválí i Agentura pro sociální začleňování. Problém se základní školou je ale hlubší a částečně důsledkem problému, se kterými se Rotava pere.
„Nejdřív musíme vyřešit počet sociálně vyloučených osob a až potom se můžeme zaměřit na další věci,“ dodává Červenka.
Zkušenost obce na Sokolovsku je vzorovým příkladem přetrvávající segregace základního školství v Česku, na což opakovaně upozorňují odborníci. Stačí totiž pět, ale i méně romských žáků na třídu, a rodiče těch ostatních začnou své děti přesouvat do jiné školy.
Pozvolným úprkem většinového žactva vznikají vyloučené základní školy. Jejich úroveň je nízká a pro znevýhodněné žáky z nich nevede prakticky žádná cesta.
Tvrzení dokládá dosud nevydaná Analýza segregace v základních školách, kterou si nechala zpracovat Agentura pro sociální začleňování. Opírá se o průzkum, kterého se zúčastnilo 1 814 respondentů. Cílovou skupinou byly rodiny s alespoň jedním dítětem ve věku povinné školní docházky. Minimálně polovina dotazníků byla vyplněna při individuálních rozhovorech z očí do očí, zbytek v elektronické podobě.
Z dotazování vyplynulo, že pro téměř pětinu rodičů je známkou kvality školy, že do ní nedocházejí Romové a cizinci.
Přibližně čtvrtině rodičů pak vyloženě vadí, že jsou ve třídě žáci hlásící se k romské národnosti.
Hůře dopadli v průzkumu jen školáci s problémy chování (vadí 61 % rodičů) a poruchami autistického spektra (27 %).
Oproti Romům (8 %) ale autisty (18 %) naopak bere jako obohacení třídního kolektivu více než dvojnásobek rodičů.
Celý text najdete zde:
