Co postrádají děti z dětských domovů?

Aby dítě vůbec přežilo, potřebuje napít, najíst, teplo a vzduch, protože když něco z toho nemá, jde mu o život. "Pokud jsou tyto základní potřeby uspokojeny, jen teplo a postýlka k rozvoji nestačí. Musí se cítit v bezpečí a milováno. Vnímá atmosféru kolem, a na tu nepříjemnou reaguje pláčem," říká dětská psycholožka Ivana Janišová. 

Chybí citové pouto

Už emoce matky jsou s plodem provázané a pokud není dítě chtěné, má to vliv. "Ale nepřeceňovala bych to," dodává psycholožka, podle níž je podstatné, jak se má dítě po narození. Míří-li bezprostředně do kojeneckého ústavu, bude tam několik týdnů čekat, jestli o něj matka ještě neprojeví zájem, a pak se pravděpodobně dostane buď k profesionálním pěstounům, anebo je volné k adopci. "I když sestřičky v kojeňácích dělají, co můžou, aby dětem mámu nahradily, stejně je na dítěti znát, že základní vztah k nejbližší osobě chybí," říká psycholožka a dodává, že podobně může situace vypadat i doma, pokud matka péči o dítě nezvládá, nebo ho nechce. "Nikdo se nesklání nad postýlkou, protože kde chybí zájem, nikdo nic takového neudělá," vysvětluje Janišová s tím, že dítě potřebuje mít někoho svého, kdo ho absolutně přijímá, nesoudí a nehodnotí, ale bezvýhradně ho miluje. 

Chybí pocit bezpečí

„To je jeden z důvodů, proč se děti v zařízeních nemohou mít tak dobře jako u milující rodiny, protože ústavní péče funguje podle školského systému, který je založený na výkonu, posuzování, porovnávání a hodnocení. Není tam vztah, chybí bezpečí, pocit přijetí za všech okolností.“ A jestliže se dítě necítí v bezpečí, nevyvíjí se tak, jak má. Právě bezvýhradné příjetí a bezpečí je podle psycholožky podmínkou pro jeho další vývoj směrem k sociálním potřebám a později až i k seberealizaci.

Celý článek najdete zde: https://www.idnes.cz/onadnes/deti/deti-z-detskych-domovu-psycholozka-ivana-jnisova-beh-teribear-nadace-terezy-maxove-detem.A190624_123043_deti_jup#space-a