Chráníme děti před reklamou?
Paula, to je hvězda, Jupíkův tým už zase něco nového přichystal a tohle je zdraví, které baví, pro mě i pro mamku, protože maminky vědí, co je pro jejich děti nejlepší...
Dětský divák sice nevnímá každé logo, ale rady poslouchá: Postavičky z Kostíků najdeš ve vybraných obchodech, vyber si mluvící hasičské auto, bav se s hnusáky lepáky, kup si chodící štěně s obojkem nebo Barbie s pejskem v parku... Překotně běží jeden spot za druhým těsně před a po vysílání pořadů určených dětem. Rychle, aby se co nejvíc reklamy a "sponzoringu" vešlo do limitu. Dítě reklamu ochotně konzumuje, není divu, že zatouží po nabízených hračkách nebo pochutinách.
A rodiče? Po kratším či delším boji často rezignují. Když se těm holčičkám ta roztomilá Kitty tolik líbí... Že už i docela malé děti sedávají u televizní obrazovky a u počítače, je danost. Že se tam mnohé dozvědí a naučí, je jisté. Že leckteré ty "jejich" pseudodynamické pořady však jsou tupé, esteticky nekvalitní a ukřičené, je také pravda. A že jsou děti snadným cílem skrytých i zjevných reklamních praktik, se ví. Jsou však vzhledem ke své nezkušenosti a ještě nevyvinuté schopnosti rozeznávat realitu od reklamní nadsázky vůči reklamním nástrahám zcela bezbranné? Pokud ano, kdo je za tlak na ně vyvíjený zodpovědný? Podíl rodičů a vůbec dospělých netřeba pomíjet. Oni především mají možnost a povinnost mačkat knoflíky a vysvětlovat. Ale odsoudit všudypřítomnou reklamu adresovanou dětem není tak jednoduché. Ve většině zemí se o dětské reklamě diskutuje a snad všude - někde více a jinde méně - podléhá regulaci.
Celý článek je k dispozici na http://www.lidovky.cz
