Afektivní křeč: Dítě křičí, modrá, omdlévá. Víte, jak reagovat?

"Když se vše stalo poprvé, byla jsem v šoku a strašně jsem se bála, že jde o epilepsii či něco podobného. Malému byl rok a půl a v nestřeženém okamžiku vzal manželovi ze stolu otevřenou krabičku cigaret. A protože Tomík vše strká do pusinky a cucá, ihned jsem mu ji vzala, což ho rozzuřilo - máte-li doma temperamentní batole, víte, o čem mluvím. Jenže řevem hodným tygra vše neskončilo, Tomášek najednou přestal křičet i dýchat a začal modrat!

Naprosto intuitivně jsem Toma popleskala po tvářičkách. Během chvilky se naštěstí opět rozdýchal a nabírat barvu. Okamžitě jsem volala lékařce a vše s ní konzultovala. Velmi mě uklidnila a řekla, ať se stavíme, že Toma prohlédne. Po zevrubné prohlídce mi lékařka sdělila, že je Tom zdravý a že má podezření na afektivní křeč.

Tehdy jsem o něčem takovém slyšela poprvé. Samozřejmě jsem měla Toma hlídat a pokud se vše bude opakovat, mám se ihned ozvat. Situace se pochopitelně opakovala a naše přepečlivá lékařka nás odeslala na několik vyšetření, při nichž se ukázalo, že je syn zcela zdravý. Diagnóza byla dle naší pediatričky i neurologa jasná - jedná se o afektivní křeč," vzpomíná na nepříjemné chvíle maminka Jitka.

Afektivní křeč - o co se jedná?

Afektivní křeči (afektivní respirační křeči) vždy předchází nějaká událost, která u dítěte vyvolá nelibou reakci - dítě pláče, zajíká se, až postupně přestane na krátkou chvilku dýchat. V mnoha případech malý „vzteklounek" dokonce zmodrá a může na chvilku ztratit vědomí!

To však trvá jen chvilku, po které se dítě opět spontánně rozdýchá. Po „záchvatu" pak bývá pobledlé, někdy apatické, vyčerpané a vystrašené. Událost ale nezanechává žádné následky.

Celý článek najdete na: https://www.maminka.cz/clanek/afektivni-krece-u-deti?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

> další zprávy z médií