Za více možností pro matky. Daniel Prokop a jeho Úvod do praktické sociologie

Ženy u nás mají asi o 22 % nižší platy než muži a pracují méně let. To se následně projevuje v důchodech, které mají nižší v průměru o 2300 korun. Argument, že je to spravedlivé, protože ženy žijí déle, a tím pádem i déle čerpají důchod, je úsměvný. Nižší penzi by pak měli mít i lidé s dobrým životním stylem a z okresů s vysokou nadějí dožití. Naopak, delší život žen se často projevuje tím, že dožívají samy a v chudobě. Důchodová politika může rozdíly vyrovnat. Ale otázka, co stojí za tak velkou propastí mezi mzdami mužů a žen a jak zásadní je to problém, zůstává. A neptají se na ni jen levičáci.

Odpověď pro miliony moderních konzervativců nedávno nabídl kanadský psycholog Jordan Peterson. V rozhovoru, který má dnes na YouTube 15 milionů zhlédnutí, řekl rozohněné moderátorce na britském Channel 4 News zhruba toto: Gender pay gap nelze spojovat s diskriminací, rozdíly v platech mužů a žen jsou dány jinou volbou vzdělání a pracovních drah a také psychologickými předpoklady: ženy mají vyšší vrozenou míru přívětivosti (agreeableness), kdy na rozdíl od mužů upřednostňují spolupráci a shodu s okolím, což je znevýhodňuje ve sporech a při vyjednáváních. Konzervativní apologeta nerovnosti má v lecčems pravdu, ale nevyhnul se faulům. Svou tezi, že rozdíly jsou dány přirozenými sklony, které nelze zlomit, dokládá tím, že i v genderově rovnostářské Skandinávii je mezi inženýry pouze 5 % žen. Ve Švédsku je to ale ve skutečnosti 25 %. A zastoupení inženýrek se v různých zemích drasticky liší, což ukazuje, že jen o vrozenou věc nejde. A i s vlivem oné přívětivosti je to jinak.

Velké výzkumy jako australská HILDA sice potvrzují, že přívětiví lidé mají při kontrole dalších faktorů nižší platy a že ženy vykazují vyšší hodnoty této přívětivosti. Když se však výzkumníci podívali na pohlaví odděleně, zjistili, že přívětivost vede k nižším platům u žen (zejména v expertních pozicích), ale nemá větší vliv u mužů. Žena je tedy za měkkost ve vyjednávání penalizována více. Naopak mužům plat roste rychleji s tím, jak jsou podle psychologických testů svědomití. Nerovnost zkrátka není obhajitelná přirozeností. Ta nevysvětluje, proč se jednotlivé země tolik liší v zastoupení žen v technických profesích či v platových nerovnostech. Ani to, že ženy jsou platově více trestány za přívětivost a méně honorovány za svědomitost. Přirozené rozdíly mezi muži a ženami existují.

Společnost je ovšem může přetvořit v systém rovných šancí – ale i v systém velkých nerovností a nespravedlnosti. V obou případech si pak vyprávíme příběhy, které daný stav obhajují coby přirozený. I politicky korektní Hollywood výrazně častěji zobrazuje v pracovním prostředí mužské postavy a u žen zase klade důraz na rodinný status. Umění imituje život, který imituje umění. Přirozenost je zrcadlo, před nímž se upravujeme, abychom vypadali jako včera. Někdy to může být dobrá volba, ale neměli bychom si nalhávat, že je to tak vždy a že nás zrcadlo zbavuje odpovědnosti.

Celý článek najdete zde: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-za-vice-moznosti-pro-matky-daniel-prokop-a-jeho-uvod-do-prakticke-sociologie-40274273.