Přečtěte si své (ještě nenarozené) dítě
Každému z nás kolují krví úlomky jeho vlastní dědičné informace. Pocházejí z uhynulých a zničených buněk nejrůznějších orgánů. Ženám se poměrně záhy po otěhotnění objeví v krvi také zlomky dědičné informace vyvíjejícího se embrya. „Dětské“ fragmenty tvoří asi desetinu všech zlomků DNA, jež lze v krvi matky najít. Hongkongský genetik Dennis Lo už před několika lety prokázal, že z „dětských“ zlomků lze teoreticky poskládat kompletní dědičnou informaci. Nic z ní nechybí. V krvi matky se nachází genom jejího dítěte a nabízí se k přečtení. Jen je třeba vybrat z nepřeberné hromady zlomků ty správné. A to je zapeklitý úkol.
Embryo, později plod a ještě později dítě sdílejí s maminkou polovinu dědičné informace. Ve chvíli, kdy se dítě narodí a můžeme bez problémů získat vzorek jeho DNA třeba z krve pupeční šňůry, lze jeho dědičnou informaci číst celkem pohodlně. Horší je to však během vývoje dítěte v těle matky. Pravda, genetici mohou ve zdůvodněných případech požádat lékaře, aby jim k analýze dědičné informace plodu odebrali trochu plodové vody, v níž plavou buňky dítěte, nebo kousek placenty z části označované jako choriové klky. Jenže tyhle zákroky nejsou bez rizika a hrozí dokonce potrat. Za pouhé ukojení zvídavosti je to cena nepřijatelně vysoká. Odběr pár mililitrů krve těhotné ženy je ve srovnání s tím maličkost.
Celé znění článku již bohužel není dostupné.
