Problémy s pozorností

Co znamená termín „porucha pozornosti“ a zkratky ADHD, ADD a LMD?

Dítě, u kterého je diagnostikována porucha pozornosti, má potíže se soustředěním, koncentrací, udržením pozornosti a je přelétavé v činnostech. Je impulzivní, u ničeho dlouho nevydrží, je neklidné pohybově i v ústním projevu. Může mít potíže v učení, ve čtení a psaní, ve vztazích s vrstevníky i v rodině. Zlobí – narušuje hranice ostatních lidí, vyvíjí nadměrnou činnost, kterou často nedokončuje.

LMD – lehká mozková dysfunkce je starší termín, od kterého se pomalu upouští a je nahrazován anglickým termínem ADD (Attention Deficit Disorder), pokud se jedná o poruchu pozornosti, nebo ADHD (Attention Deficit Hyperaktivity Disorder), pokud je s ní spojeno hyperaktivní chování.

VIDEO – Lehká mozková dysfunkce

Toto chování se projevuje dlouhodobě – není tedy vyvoláno pouhou momentální situací dítěte. Kořeny tohoto chování, zhoršeného soustředění či hyperaktivity lze nalézt už v raném věku dítěte. Neobjevují se tedy poprvé jen v souvislosti se školou, i když právě zde se mohou významně projevit. Poruchy pozornosti nesouvisí s inteligencí dítěte, ta je často průměrná či nadprůměrná. Mnohdy se vyskytují společně s poruchami učení, čtení a psaní (dyslexie, dysgrafie, dysortografie).

Čtěte také:

• Deprese u dětí
• Jsou dnešní děti přetížené?
• Rozvod a děti: Víte, co je syndrom zavrženého rodiče?

Kde je původ ADHD a ADD?

Poruchy pozornosti jsou dány specifiky mozkové činnosti, přenosem chemických látek v mozku, mohou mít genetický základ či být následkem obtíží při porodu. Velká většina však nemá jasně prokázanou příčinu. Poruchy pozornosti nejsou způsobeny špatnou či nedostatečnou výchovou. Správné vedení dítěte má vliv na průběh potíží, ale poruchu pozornosti nelze „vychovat“. Pokud jí dítě trpí, nelze obviňovat rodiče, že je jejich dítě nevychované.

Další související literturu najdete v naší Odborné knihovně, pod hesly "ADHD" a "LMD".

↑ nahoru

Jak se porucha pozornosti projevuje?

U dítěte s poruchou pozornosti je zaznamenána přílišná citlivost na podněty, nevybírá si z nich, nedokáže se dlouhodobě zaměřit na jeden podnět, vše ho rozptyluje. Například sedí-li v lavici, učí se, ale stačí sebemenší podnět, který ho vyruší – spolužákovi spadne tužka, za oknem bzučí moucha, v okolí jsou příliš výrazné obrázky a podobně.

Na tento fakt je třeba brát ohled při přípravě prostředí, ve kterém se dítě učí. Na domácí přípravu by dítě mělo mít vymezené klidné místo, které je jen jeho, rodič se mu věnuje po přesně vymezený čas s přestávkami – ne v kuchyni, ne společně s dalšími sourozenci, ne u televize, mělo by jít o nepříliš barevné, stimulující prostředí. Zde platí: méně je více.

Správné vedení je důležité, neboť snižuje riziko toho, že se u dítěte projeví porucha chování – je-li ve škole neúspěšné, může šaškovat, ale také na sebe poutat pozornost zlobením, krádežemi, lhaním, dítě se vyhýbá neúspěchu, může se chytat nebezpečných part a podobně.

Jak se stanoví diagnóza?

Pokud má rodič podezření, že jeho dítě trpí těmito potížemi, je třeba realizovat psychologické vyšetření u psychologa (nejlépe v pedagogicko-psychologické poradně či u dětského psychologa zaměřujícího se na školskou problematiku). Někdy je též doporučeno zdravotní, neurologické či psychiatrické vyšetření.

Jak vychovávat dítě trpící ADHD? Co by se mělo dělat jinak, na co klást důraz? Na co upozornit učitele?

Nezbytností je řád, jasná pravidla, důslednost a režim – vše prováděné s láskou, trpělivostí, povzbuzováním, pochvalou. Významná je úprava prostředí, tedy je důležité vyvarovat se přemíry podnětů v místě, kde se dítě učí. Podstatné je střídání činností a přestávek, příprava by měla probíhat dle hesla: málo a často. Dítě by mělo mít zážitek klidu, odpočinek, relaxaci, pomáhá zdravý pohyb, pohybové uvolnění.

Doporučuje se silnější oční a fyzický kontakt s dítětem, kontrolování, zda je „na příjmu“, například dívat se mu do očí a lehce se dotýkat jeho ramene, pokud mu dávám instrukci. Pomáhají psychoterapie či dobře vedené skupinové aktivity a učení sociálním kontaktům. Je třeba zabránit vzniku pocitu méněcennosti. U vážnějších potíží může pomáhat farmakoterapie. Důležitá je spolupráce poradny či školy s celou rodinou.

Co se děje s dětmi s ADHD v dospělosti?

Asi jedna třetina dětí s touto diagnózou je v dospělém životě zcela bez obtíží, jedna třetina má mírné obtíže a další třetina je ohrožena i v dospělosti, a to disociálním chováním (chováním odchýleným od normy) či pocity méněcennosti.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Tipy na další související zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny. Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí. Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a dozvíte se více. Další související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Literatura

• MUNDEN, A. – ARCELUS, J. Poruchy pozornosti a hyperaktivita. Praha: Portál, 2002.
• RIEFOVÁ, S. F. Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. Praha: Portál, 1999.
• Web Národního pedagogického institutu ČR "Zapojme všechny".

Audiozáznamy

• Dítě a rodiče - PhDr. Alena Uváčiková. Radio, ČRo Regina - Třináctka, 2007.
• Problémoví předškoláci. Radio, ČRo 2 Praha - Váš příběh, 2006.

Videozáznamy

• Jak na dítě s ADHD. Videozáznam, Nadace Sirius, 2013.
• Anketa mezi psychology k problematice dědičnosti chování a vlivu výchovy na dítě. Videozáznam, Nadace Sirius, 2012.
• Zlobí, nebo má ADHD? TV, Česká televize - Rodina a já, 2011.
• Mám poruchu chování! TV, Česká televize - Rodina, škola a já, 2008.
• Hyperaktivní děti. TV, Česká televize - Rodina, škola a já, 2008.
• Ve škole prudím, zuřím a škodím! TV, Česká televize - Rodina, škola a já, 2007.

Další zdroje informací a organizace naleznete v rubrice: KDE HLEDAT POMOC.